Areas

We have a lot of activities, but each of them mostly belongs to one of the overarching areas, which we are constantly engaged in.

All areas

What's on

We regularly inform you about our activities, successful projects and new technologies.

About us

We regularly inform you about our activities, successful projects and new technologies.

News

Historický summit EU: téměř bilion korun pro Česko a očekávání vyšších daní

  • 22. 7. 2020
  • Message

„Dohoda!“

Tento velmi úlevný tweet se objevil v úterý v půl šesté ráno na twitterovém účtu předsedy Evropské rady Charlese Michela. „Evropa je silná, Evropa je jednotná,“ pokračoval už na ranním setkání před novináři v Bruselu, když jim oznamoval výsledky pětidenních jednání nejvyšších špiček členských zemí Evropské unie.

Od čtvrtka tam v plénu ladily parametry budoucího rozpočtu Evropské unie na období 2021–2027 a zároveň vznik obřího fondu obnovy, kterým EU reaguje na současné ekonomické problémy způsobené covidovou pandemií.

Výsledek v mnoha ohledech historické dohody? Rozpočet EU nabude pro zmíněné sedmileté období výše 1,07 bilionu eur a dalších 750 miliard eur bude ve formě dotací a půjček ležet v protipandemickém fondu, kde mají posloužit pro otřepání se starého kontinentu ze současné krize. Pro Česko je vyčleněn téměř bilion korun.

„Cílem má být především podpora zelené ekonomiky a digitalizace na základě plánů, které bude schvalovat Evropská komise a všechny země EU,“ přibližuje závěr jednání analytik ČSOB Petr Dufek.

Premiér Andrej Babiš (hnutí ANO) byl s výsledkem jednání spokojený. Česko si podle něj v novém programovém období odnese z rozpočtu 27 miliard korun, tedy o 4 miliardy eur více, než tomu bylo před sedmi lety. „Výsledek summitu EU je pro Česko dobrý, mám z toho radost,“ uvedl po pětidenním vyjednávacím maratonu.

Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň s ním ale nesouhlasí. Upozorňuje, že vzhledem k očekávané inflaci a možnému posílení koruny nakonec Česko z rozpočtu EU dostane reálně méně peněz, než tomu je v tomto období.

„Pokud se koruna brzy dostane na svou předcovidovou sílu, bude to znamenat snížení korunové hodnoty o více než čtyři procenta, a tak i bez inflace podle všeho získáme v příští sedmiletce méně prostředků než v té uplynulé,“ vysvětluje.

Jak se peníze v EU dělí?

Pravidla, která určují, jak se peníze budou dělit mezi jednotlivé státy, závisí vždy na výsledku vyjednávání evropských špiček na summitu. Pokud jde o nově vzniklý fond, na právě skončeném summitu patřila tato pravidla a mechanismus dohledu nad alokací peněz a naplňování slíbených reforem tradičně už k největším sporům. 

Většina nejvyšších evropských politiků chtěla, aby se nová 750miliardová pomoc nerozdělovala podle růstu nezaměstnanosti nebo schodku rozpočtu před covidovou krizí jako v případě klasického rozpočtu, ale aby odrážela faktický stav toho, jakou silou v daném státě pandemie udeřila a jak moc ho ekonomicky potrápila. A spor se vedl i o to, kolik půjde členským státům ve formě dotací a kolik ve formě grantů.

Finálně dohodnutý rámec nakonec hovoří o 360 miliardách eur určených pro podporu formou dotací (mohou být použity jen na konkrétní schválené projekty) a 390 miliardách formou grantů (mohou být formou půjček použity v podstatě na cokoli). Každý stát EU ale dostal právo pozastavit čerpání těchto peněz jiným státem, pokud by naplňování jím proklamovaných reforem souvisejících s čerpáním nebylo dostatečné. 

Kolik dostane Česko?

Česká republika v rámci budoucího rozpočtu EU dostane 27 miliard eur (718 miliard korun), z nového fondu obnovy pak bude moci na dotacích čerpat 8,7 miliardy eur (přes 230 miliard korun). Jestli vláda využije i nabídku výhodných úvěrů, tj grantů, se rozhodne až podle toho, za jakých podmínek si Evropská komise bude schopna půjčit na finančních trzích. Evropský fond totiž bude financován právě půjčkami z trhů (což je doposud bezprecedentní krok), a pokud by si Česko dokázalo půjčovat levněji, vláda by v evropských půjčkách neviděla smysl. 

I když zatím nejsou potvrzeny přesné detaily alokace, peníze by měly jít zejména na rozvoj zelené ekonomiky a digitalizace. Kam přesně peníze zamíří, to je hlavně na předložení projektů jednotlivých států, které budou chtít profinancovat, a budou podléhat schválení Evropské komise. 

Česká vláda tak nyní musí sestavit a Evropské komisi předložit plán reforem, který bude podmínkou pro čerpání peněz v následujících třech letech.

Kdo to zaplatí?

My. Jak už bylo zmíněno, EU se rozhodla k doposud bezprecedentnímu kroku, kdy peníze do nově ohlášeného fondu bude shánět na trzích. „Celkový schválený balík je impozantní, ale bude rozložený v čase, takže pro trhy nebude – s ECB za zády – problém tyto nové papíry nakoupit,“ nebojí se nedostatku investorského zájmu Petr Dufek z ČSOB, který zároveň očekává, že financování nového dluhu bude zajišťovat Evropská komise skrz prodej dluhopisů. 

Jenže Evropa má z poslední dekády za sebou dluhovou krizi, a v dalším zadlužování bychom tak měli být opatrní. Zatížíme tím totiž hlavně sebe a své potomky.

„V relativně daleké budoucnosti se tyto dluhy mají umořit prostřednictvím (zatím) neexistujících daní a splácet mají i jednotlivé země podle toho, jak se podílejí na ekonomice EU,“ dodává Dufek.

„Pro ČR bude klíčové, zda to (fond) zvýší evropskou spotřebu obyčejných spotřebitelů. A to není plně zaručeno, zejména pokud většina peněz půjde na velké projekty. Lidé mohou začít šetřit, aby měli na budoucí daně, kterými budou muset státní a evropské dluhy splatit,“ přidává se Bartoň z Natlandu.

Zdroj: Forbes

Subscribe to latest news